slovník afixů užívaných v češtině
Josef Šimandl ed.
Stavba: po- -sk(ý), kde (ý) reprezentuje soubor koncovek vzoru mladý.
Cirkumfixem se transponuje předložkový pád substantiva v adjektivum: po Mnichovu → pomnichovský. Z předložky po se stává prefix (srov. též ► po-). Podoba sufixu, tj. uplatnění základní podoby -ský (pomnichovský) nebo sufixálních variant -ovský (pokantovský), -cký/-ický (potraumatický) závisí na hláskovém zakončení substantivního základu (srov. ► -ský) a odpovídá běžnému vztahovému adjektivu od příslušného substantiva.
Adjektiva utvořená cirkumfixem po- -ský a jeho variantami mají význam: (1) následující po tom / navazující na to, co pojmenovává základové substantivum: pomnichovský ‚existující po ←Mnichovu (mnichovské dohodě)‘, např. pomnichovská republika/vláda/situace; poklausovský ‚následující po ← Klausovi‘, např. poklausovská ODS/vláda/éra; první poklausovský předseda strany apod. Základovým substantivem je nejčastěji (1a) místní jméno označující dějiště významné historické události: polipanský, pomnichovský, potridentský; přiřadit lze i kompozitum pobělohorský (← po Bílé hoře), utvořené cirkumfixem a spojovacím vokálem -o-; (1b) vlastní jméno společensky významné osobnosti: počapkovský, poshakespearovský, pokantovský, pohitlerovský, pohusákovský, pohavlovský, poklausovský. Základové substantivum v takových případech odkazuje k události či osobnosti jakožto výchozímu bodu periodizace dějin. Méně často pojmenovává základové substantivum (1c) událost osobního významu, např. zdravotní příhodu: potraumatický, potrombotický či zvláštní den roku: posilvestrovský.
V tomto časovém významu, především ve spojení se jmény cizího původu, konkuruje prefixu po- jako součásti cirkumfixu významně latinský prefix ► post- I (posttraumatický, postapokalyptický, postdoktorandský). Srov. též cirkumfixy ► po- -ní (posezónní), ► po- -ný (poválečný), ► po- -ový (polistopadový).
Takové deriváty s řetězcem po- -ský, u nichž není zcela zřetelná základová předložková vazba substantiva, hodnotíme jako slova utvořená prostou prefixací a do statistik je nezahrnujeme: poklasický ,následující po ← klasickém; pokomunistický ,následující po ← komunistickém‘; pod. pohusitský, pokřesťanský, podemokratický, pomodernistický, pofašistický.
Místní význam má předpona po- v adjektivech s významem (2) nacházející se na povrchu nebo v okolí toho, co je pojmenováno základovým substantivem: pozemský ,jsoucí na ← zemi, na tomto světě‘; pohorský ,ležící na ← horách či v jejich blízkosti‘.
SYN2010
Dotaz [lemma="po.*[sc]ký"] dává 400 lemmat, z toho relevantních 11.
Z frekvenčních pásem: 1 lemma nad 1.000 dokladů, 4 lemmata s 1 dokladem.
Všech 11 lemmat: pozemský (↖2) 1.920, pobělohorský (↖1a) 64, pohorský (↖2) 25, pomnichovský (↖1a) 17, postalinský (↖1b) 9, pokantovský (↖1b) 3, potridentský (↖1a) 1, polipanský (↖1a) 1, poklausovský (↖1b) 1, potraumatický (↖1c) 1, poshakespearovský (↖1b) 1.
Většina adjektiv s řetězcem po- -ský nalezených v korpusu není utvořena zkoumaným cirkumfixem. Jsou to (a) adjektiva utvořená cirkumfixem pod- -ský: podmořský, podkarpatský; (b) adjektiva utvořená prostou sufixací: povalečský, počtářský, podnikatelský. Také názvy vztahující se k toponymům (vlastním jménům zejména řek, moří a pohoří) jako povltavský, pobaltský, pošumavský hodnotíme jako odvozená prostou sufixací od jmen zeměpisných oblastí ← Povltaví, Pobaltí, Pošumaví (srov. heslo ► po- -ní).
JB